Miroslav Gebert
Miroslav Gebert
14.12.1896 Střítež

Statistika

Dabingů 2
Dabingových rolí 2
Z toho neurčených 2
Dabingů jako tvůrce 19
Biografie

překladatel, úpravce dialogů pro titulky, úpravce dialogů pro dabing, režisér českého znění. Překladatel, úpravce dialogů a režisér zřejmě vůbec prvního českého dabingu celovečerního hraného filmu (Na stopě, 1933) i prvního novodobého (poválečného) českého dabingu (Nebezpečná křižovatka, 1949). V roce 1950 ještě realizoval několik dalších nejstarších dabingů hraných filmů vyrobených v Československém státním filmu, poté se až do roku 1968 věnoval své původní profesi - překladům a úpravám pro titulky. K práci pro dabing se krátce vrátil ještě v letech 1960-1962 jako úpravce dialogů ve Studiu pro úpravu zahraničních filmů.

Nejčastěji daboval(a) ve studiu
Nejčastěji pracoval(a) pro studio
Články
První český dialogový dabing hraného filmu Na stopě
První český dialogový dabing hraného filmu Na stopě

Podle všech dostupných informací první český dialogový dabing hraného filmu (nepočítáme-li krátké dialogové scény v komentářovém dabingu dokumentárního filmu <strong><a href="https://dabingforum.cz/goto/dokument/Afrika%20mluv%C3%AD">Afrika mluví</a></strong>) byl vyroben pro film Na stopě (Trailing the Killer). Obdobně jako u o rok staršího dabingu dokumentu <strong><a href="https://dabingforum.cz/goto/dokument/Rozpoutan%C3%A1%20Afrika">Rozpoutaná Afrika</a></strong> je zvuk české verze proveden tak, že ve scénách bez dialogů je ponechán původní smíchaný zvuk (hudba, "řeč" zvířat, ruchy) a ve scénách s dialogy je tento zvuk přerušen a nahrazen pouze českým dialogem bez hudby a ruchů. Rovněž tedy nedošlo k míchání dabingu s originálem, ale pouze ke stříhání. U komentářového dabingu dokumentárního filmu je toto řešení přijatelné, u hraného filmu pochopitělně působí velmi "násilně". Ještě závažnější je však nerespektování některých principů akustiky, konkrétně že celý film se odehrává v exteriérech, kde nedochází k odrazům. Dabing byl však pravděpodobně nahráván ve větším uzavřeném prostoru bez zmenšovacích akustických bariér, takže se silně projevuje efekt "tělocvičny". Samotná synchronizace českých dialogů na obraz je místy velmi špatná, občas i velmi dobrá, asi jen podle toho, jak se dabérům podařilo "nasadit". Střihové korekce synchonizace mezi větami zde na rozdíl od filmu <strong><a href="https://dabingforum.cz/goto/film/Amok,%20kletba%20trop%C5%AF">Amok, kletba tropů</a></strong> pravděpodobně nebyly prováděny vůbec nebo minimálně. Dosažitelnou úroveň dabingu naznačuje i jedna zmínka, že "dubbingové práce byly konány za těžkých podmínek, bez aparátů, jichž se již dávno v cizině používá k ulehčení dubbingu". Je otázkou, zda za daných podmínek mohli tvůrci dosáhnout více, pohybujeme se v období čtyři roky po začátku éry zvukového filmu, samotné podmínky výroby dabingu neznáme.<br><br>Jelikož u tohoto filmu na rozdíl od <strong><a href="https://dabingforum.cz/goto/dokument/Rozpoutan%C3%A1%20Afrika">Rozpoutané Afriky</a></strong> či <strong><a href="https://dabingforum.cz/goto/film/Amok,%20kletba%20trop%C5%AF">Amoku</a></strong> není spolehlivě doloženo, že dabing vznikl v ateliérech AB, je při výrazně nižší zvukové kvalitě otázkou, zda nebyl vyroben jinde (pokud tedy byly v té době i jinde v Praze k dispozici zvukové kamery atd. - vyžaduje širší znalosti ze začátků českého zvukového filmu).<br><br>Kromě <strong><a href="https://dabingforum.cz/goto/daber/Miroslav%20Gebert">Miroslava Geberta</a></strong>, který podle písemných pramenů upravil dialogy, dabing režíroval, namluvil několik rolí a dabing sám laboratorně zpracoval, je z dabérů spolehlivě rozpoznatelný <strong><a href="https://dabingforum.cz/goto/daber/Franti%C5%A1ek%20%C4%8Cern%C3%BD">František Černý</a></strong>, který namluvil dvě role (tedy naší terminologií vztahující se k tvorbě po roce 1989 "málohlasný" dabing). Případné další tipy mohou doplnit kolegové, kteří se zúčastnili.<br><br>Film byl v československé filmové distribuci uveden ve třech verzích: v původním znění s českými podtitulky, s českým dabingem (dochovaná kopie má německé podtitulky u dialogových scén) a s německým dabingem pod názvem <strong>Auf der Spur</strong> (kopie s německým dabingem možná měly české podtitulky). Zmínka o české verzi se vyskytuje v písemných pramenech již v době krátce po distribuční premiéře 4.8.1933, ale souběžnost či posloupnost uvádění více jazykových verzí z nich zřejmá není. Z programů kin se naopak zdá, že premiéra české verze byla až 4.5.1934. U dřívějších uvedení jsem v programech kin nenašel žádnou zmínku o české verzi, tomu by odpovídala i zmínka v jednom článku, že český dabing byl hotov v prosinci 1933.<br><br>Původní úvodní titulky se dochovaly, jsou německo-české (opačně než u <strong><a href="https://dabingforum.cz/goto/film/Amok,%20kletba%20trop%C5%AF">Amoku</a></strong>, kde jsou česko-německé), ale více o tvůrcích české verze se z nich nedozvíme, titulky jejich jména neobsahují. Český název filmu dle titulků zní <strong>Na stopě ...</strong>, německý <strong>Auf der Spur ...</strong><br><br>A na závěr zajímavost. Protektorátní cenzura (Úřad pro schvalování filmů v Čechách a na Moravě) posuzovala od roku 1939 vhodnost nejen nových filmů do distribuce Protektorátu Čechy a Morava, ale také starší filmy, povolené (tzv. propuštěné) československou cenzurou před rokem 1939. Přitom některé filmy, původně propuštěné, nově zakázala. Ze zahraničních dabovaných filmů postihl tento nový zákaz již v roce 1939 film <strong><a href="https://dabingforum.cz/goto/dokument/%C4%8E%C3%A1blov%C3%A9%20mo%C5%99sk%C3%BDch%20hlubin">Ďáblové mořských hlubin</a></strong> a v roce 1941 i filmy <strong><a href="https://dabingforum.cz/goto/dokument/Lov%20a%20l%C3%A9%C4%8Dka">Lov a léčka</a></strong> a <strong>Na stopě</strong> ve všech verzích (anglické, české i německé).

Jak se dabovala Nebezpečná křižovatka, první poválečný dabing hraného filmu
Jak se dabovala Nebezpečná křižovatka, první poválečný dabing hraného filmu

Dabéry pro první poválečný dabing hraného filmu vyhledával první vedoucí <a href="https://dabingforum.cz/goto/studio/Studia%20pro%20%C3%BApravu%20zahrani%C4%8Dn%C3%ADch%20film%C5%AF">Studia pro úpravu zahraničních filmů</a> producent <a href="https://dabingforum.cz/goto/produkcni/Jan%20Jelensk%C3%BD">Jan Jelenský</a> v českých divadlech zejména na základě jejich působení ve filmu a v rozhlase, který byl důležitým zdrojem speakerů (pro práci v dabingu se žádal velmi dobrý jevištní a rozhlasový projev).<br><br>O provedení dabingu bylo zřejmě rozhodnuto až v samotném závěru roku 1949, neboť na celou výrobu bylo přibližně 6 týdnů. Během tří týdnů byla provedena příprava a vlastní natáčení (Filmový přehled mluví o 48 pracovních hodinách), za další tři týdny bylo provedeno laboratorní zpracování a rozmnožení distribučních kopií.<br><br>Vlastní natáčení proběhlo v hudebním studiu "Smečky" (Ve Smečkách 592/22, Praha 1), které tehdy sloužilo <em>Filmovému symfonickému orchestru</em>, založenému v roce 1947. I přes kvalitní zvukovou aparaturu, promítací kabinu pro film šíře 35 mm a plátno v sále, na které se pro potřebu dirigenta promítal ozvučovaný film, nebylo toto studio pro dabing nejvhodnější. Plátno bylo příliš velké a vysoko, studio pro 80 členný orchestr nebylo vhodné pro nahrávání mluveného slova. Upravené české dialogy (zvané scénář) se zase promítaly jen na miniaturní improvizované plátno.<br><br>Prvního natáčecího dne se zúčastnila celá pětice zakladatelů poválečného filmového dabingu <strong><a href="https://dabingforum.cz/goto/daber/Miroslav%20Gebert">Miroslav Gebert</a></strong>, <strong><a href="https://dabingforum.cz/goto/daber/Josef%20Ha%C5%A1ler">Josef Hašler</a></strong>, <strong><a href="https://dabingforum.cz/goto/daber/Irena%20Skru%C5%BEn%C3%A1">Irena Skružná</a></strong>, <strong><a href="https://dabingforum.cz/goto/daber/Blanka%20Nov%C3%A1kov%C3%A1">Blanka Nováková</a></strong>, <strong><a href="https://dabingforum.cz/goto/daber/V%C4%9Bra%20Bare%C5%A1ov%C3%A1">Věra Barešová</a></strong> a zřejmě i další nejstarší techničtí tvůrci českého dabingu. Celé dopoledne se trávilo přípravami a vysvětlováním.<br><br>První, velmi krátká smyčka se udělala až odpoledne. Zvukaři seděli ve zvukotěsné buňce, střihači v promítací kabině, režisér byl s dabéry v sále. Nahrávalo se na jeden mikrofon. Zvuk se nahrával tzv. "na světlo", tedy přímo na optickou zvukovou stopu pomocí tzv. zvukové kamery. To bylo velmi drahé, neboť osvětlený filmový pás se nedal znovu použít (přepisovatelné magnetické filmové pásy šíře 35 mm se staly standardem až na přelomu 50. a 60.let). Proto se každá smyčka jela na zkoušku bez záznamu asi 10-15x a až po docílení dobrého výsledku se jelo se záznamem (ale i tyto "ostré" nahrávky bylo třeba někdy opakovat). Definitivní výběr nejlepšího pokusu každé smyčky udělal režisér se střihači až poté, co byl optický záznam zvuku vyvolán. Přitom je zajímavá informace, že poslední smyčku si údajně mohl nechat režisér pustit do sálu ihned po natočení. Muselo by se tedy jednat o pomocný ("náhledový") záznam z okamžitě přehratelného a přepisovatelného média, zřejmě bez přesné synchronizace s obrazem (u velmi krátkých smyček však synchronizace nebyla problémem, ten nastával jen u dlouhých smyček). To by ale znamenalo, že studio Smečky už bylo vybaveno magnetickým záznamem (mohlo by se jednat o nejstarší magnetofony na tzv. úzký pásek, příp. blatnerfony, což byly magnetofony na ocelový pásek, které provozoval protektorátní rozhlas už za války). Snad půjde tato informace ověřit.<br>EDIT: hudební studio Smečky už mělo magnetofony na úzké pásky na plastové podložce.<br><br>Jelikož se dabérům často nedařilo nasadit správně synchron na obraz, začali střihači druhý den malovat na film přes obraz postavy značky podle vychýlení amplitudy optické stopy, které signalizovalo začátek dialogu. Pro lidskou reakci to ale už bylo pozdě, proto se dabéři a střihači dohodli, že nasadí značky už dvě políčka předem.<br>Občas se stalo, že se film v projektoru "kousl" a hned se začal tavit. Naštěstí se ale pásy nikdy nevznítily.<br><br>S filmem již tehdy byly dodány mezinárodní pásy, tedy oddělený obraz, mluvené slovo, hudba a zvukové efekty. Pouze drobné ruchy spojené s mluveným slovem (např. cinkot sklenic) byly na dialogovém pásu a byly proto při dabingu dopracovány.<br><br>Film měl zajímavé předpremiéry. Zkušebně byl promítnut v kinu Svět v Pardubicích a v Kladrubech nad Labem jako náhrada za jiný program bez předchozího upozornění. Diváci dostali možnost vyjádřit se k dabingu v rozdaném dotazníku (některé reakce otiskuje Filmový přehled 1/1950). Dále byl film promítnut na celostátní podnikové konferenci v Brně v prosinci 1949.<br><br>Oficiální premiéra filmu byla zřejmě ještě na konci roku 1949 (půjde ověřit) v pražském kinu Sevastopol (dnes divadlo Broadway), od 6.1.1950 pak byl film zařazen do standardního distribučního okruhu. Bylo vyprodáno a projekce končila potleskem, že zahraniční film "promluvil" česky (v denním tisku pak byly reakce kladné, ale i záporné). K uvedení tohoto filmu v kinech se zřejmě vztahuje i příhoda, kterou kdysi vyprávěl <strong><a href="https://dabingforum.cz/goto/daber/Ludv%C3%ADk%20%C5%BD%C3%A1%C4%8Dek">Ludvík Žáček</a></strong>, že jeden z diváků v hledišti poznal hlas oblíbeného herce a zvolal "<em>To je Marvan!</em>". <strong><a href="https://dabingforum.cz/goto/daber/Jaroslav%20Marvan">Jaroslav Marvan</a></strong> se této asociace s cizími herci zalekl a dabovat už pak odmítal.<br><br><em>Z rozhovoru s nestorem českého dabingu a účastníkem dabování tohoto filmu <strong><a href="https://dabingforum.cz/goto/daber/Bohumil%20%C5%A0varc">Bohumilem Švarcem</a></strong>, doplněném o poznatky z dalších písemných a ústních zdrojů.</em>